|
|
Studium fyzikálně-mechanických vlastností krystalinických hornin ve vztahu k plánovanému hlubinnému úložišti radioaktivních odpadů
Havlíčková, Dagmar ; Ulrych,, Jaromír (oponent) ; Martinec,, Petr (oponent) ; Krmíček, Lukáš (vedoucí práce)
V současnosti je v České republice vytipováno několik hlavních lokalit, na kterých se očekávají příznivé přírodní podmínky pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Český koncept budování úložiště předpokládá jako hostitelské prostředí krystalinické horniny. Podstatou disertační práce je kombinované studium petrografických a fyzikálně-mechanických vlastností (skleroskopická tvrdost, pevnost v jednoosém a trojosém tlaku, pevnost v příčném tahu) krystalinických horninových typů (durbachit, granulit), vyskytujících se na dvou nejvíce favorizovaných lokalitách – Horka u Velkého Meziříčí a Kraví hora u Dolní Rožínky.
|
|
|
Studium fyzikálně-mechanických vlastností krystalinických hornin ve vztahu k plánovanému hlubinnému úložišti radioaktivních odpadů
Havlíčková, Dagmar ; Ulrych,, Jaromír (oponent) ; Martinec,, Petr (oponent) ; Krmíček, Lukáš (vedoucí práce)
V současnosti je v České republice vytipováno několik hlavních lokalit, na kterých se očekávají příznivé přírodní podmínky pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Český koncept budování úložiště předpokládá jako hostitelské prostředí krystalinické horniny. Podstatou disertační práce je kombinované studium petrografických a fyzikálně-mechanických vlastností (skleroskopická tvrdost, pevnost v jednoosém a trojosém tlaku, pevnost v příčném tahu) krystalinických horninových typů (durbachit, granulit), vyskytujících se na dvou nejvíce favorizovaných lokalitách – Horka u Velkého Meziříčí a Kraví hora u Dolní Rožínky.
|
|
|
Lokální hydrogeologie CHKO Blanský les
Čečka, Jan ; Ondovčin, Tomáš (vedoucí práce) ; Čurda, Jan (oponent)
Chráněnná oblast Blanský les se nalézá v Jihočeském kraji 12 km jihozápadně od Českých Budějovic. Většinu území tvoří granulitový komplex Blanského lesa s tělesy ultrabazik, menší část zaujímá pestrá série českokrumlovská s biotiticko-sillimanitickou pararulou a vložkami krystalických vápenců, erlánů, kvarcitů, amfibolitů a grafitických pararul. Tato práce se pokouší shrnout dosavadní poznatky o hydrogeologii této oblasti a vypracovat komplexní charakteristiku hydrogeologického prostředí. Zabývá se predispozicemi jednotlivých druhů hornin k vedení podzemní vody jako je charakter a hloubka rozpukání a intenzita tektonického postižení, dále na základě těchto údajů předkládá názory různých autorů na propustnost zastoupených hornin. V další části popisuje oběh podzemní vody. Z různých zpracovaných analýz pak chakraterizuje zastoupené horniny hydraulickým parametrem indexu transmisivity Y a v diskuzi porovnává tyto výsledky s výše uvedenými názory na hydraulickou vodivost zastoupených hornin. Další část popisuje chemicko - fyzikální parametry podzemní vody, její ovlivnění důlní činností, vodní hospodářství a využití v minulosti a v současné době. Taktéž bylo provedeno orientační hydrogeologické mapování. Jako poslední část byla provedena rešerše posudků všech vybudovaných hydrogeologických vrtů v...
|
|
|
Shrnutí zahraničních poznatků o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách - rešerše
Vavro, Martin ; Souček, Kamil ; Staš, Lubomír ; Vavro, Leona
Předložená rešerše shrnuje zahraniční poznatky o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách se zaměřením zejména na zásadní výsledky kanadského, švédského, finského a švýcarského výzkumného programu. Studie je rozdělena, kromě úvodu, do celkem sedmi hlavních textových kapitol, které se postupně věnují: (1) definici základních pojmů, (2) přehledu hlavních světových lokalit podzemních výzkumných laboratoří, na kterých byl prováděn výzkum EDZ, (3) metodám popisu a charakterizace EDZ, (4) hlavním faktorům ovlivňujícím vznik porušení okolo ražených děl a časovému vývoji EDZ. Přehled výsledků výzkumů EDZ se zaměřením na evropské podzemní laboratoře v krystalinických horninách (Stripa, Äspö, Onkalo/Olkiluoto a Grimsel) a jejich shrnutí je pak obsahem závěrečných dvou kapitol.\nZ provedené rešerše stěžejních publikovaných studií a výsledků in situ experimentů vyplývá, že pro horninový masiv s nízkou úrovní napětí, tj. v prostředí bez odlupování a odpadávání horniny je zvolená razící metoda základním řídícím faktorem, který určuje rozsah a charakter porušení. Použitím mechanického způsobu rozpojování se může vytvořit pásmo porušení horniny o mocnosti menší než 3 cm od stěny díla, ve kterém narůstá mikroporušení přispívající ke zvýšení hydraulické vodivosti. Na některých podzemních laboratořích (Äspö, Grimsel) byl, v případě ražby metodou TBM, zjištěn rozsah EDZ dokonce do 5 mm.\nNaopak ražba podzemního úložiště, resp. podzemních děl obecně za použití vrtání a trhacích prací může vytvářet mnohem rozsáhlejší poškození v okolí díla (řádově několik decimetrů) než je tomu u technologie TBM (první centimetry). Rozsah poškození se postupně snižuje se vzdáleností od stěny díla.
|
host ::
RSS.